Mistrovství ČR družstev a finále poháru ČR ve veslování - Račice

Po sobotním výletě za motorovými čluny byla v plánu nedělní výprava do Račic na kanál za veslováním. Počasí se vydařilo, na skoro bezmračné obloze doslova zářilo slunce. Na místo jsem se dostal až odpoledne, a abych nemusel kanál obcházet pěšky při hledání dobrého místa na focení, ocitla se v kufru auta kromě batohu s foťákem také koloběžka. Trať má na délku přes dva kilometry a ukázalo se to jako opravdu dobrý nápad. Mohl jsem se celkem rychle přesouvat z místa na místo a i s proplétáním mezi lidmi nebyl problém jako kdybych jel na kole.

Přípravy na samotné focení se blížily nule, jednak jsem neplánoval se v Račicích moc zdržovat, především mě pořád trápily zanícené dutiny a na sluníčku mi nebylo zrovna dvakrát dobře. Spíš jsem to vzal jako foto trénink, abych nevyšel ze cviku a také se mi nechtělo být za tak pěkného počasí doma.

Jednotlivé jízdy se jely doslova jedna za druhou, takže stále bylo na co koukat a hlavně fotit. Pro zachycení detailů mi má pevná 200 nestačila a tak přišel na řadu telekonvertor. Od začátku z něj mám smíšené pocity. Sice prodlouží ohniskovou vzdálenost 2x, ale za cenu ztráty detailů. Možná jsem jen rozmazlený úžasnou kresbou pevného skla. Bylo to mé první focení veslování a odnesl jsem si několik postřehů. Jednak mě překvapilo, že kormidelníci používají mikrofon a v lodích jsou reproduktory. Když kolem vás taková loď, no vlastně skif propluje, je to jako kdyby měli na palubě moderátora. To na cestě podél trati většinou jede převážně na kolech nesourodý chumel lidí, kteří z plných plic povzbuzují, radí, nadávají, takže o zábavu není nouze. Každopádně jsem na kanále v Račicích strávil víc času, než bylo v plánu a rozhodně toho nelituji.

Veslování