Nadpis by se také mohl jmenovat, první vážnější focení portrétu. A bylo to zatím nejtěžší, co jsem kdy dělal. Samotné focení probíhalo celkem bez problému, tedy když pominu neustálé pobíhání od blesku k blesku a seřizování intenzity osvětlení. Také absence pozadí byl trochu problém, ale řešitelný.. Vrásky na čele mi způsobilo až samotné zpracování. Už to nebylo jen o nějakém ořezu, úpravě expozice, trochou hraní s křivkou a konečné doostření. Ale popořadě.
Technika se kterou fotím je softbox 60 x 60 cm se stojanem a bílý difuzní deštník průměr 90 cm připnutý ke klasickému stativu. Na osvětlení používám trojici blesků. Jednak dva čínské, značky Yongnuo YN460 koupené na Aukru a potom Canon Speedlite 430EX II. Softbox svítil zpředu zleva, deštník zprava. Vzadu za modelkou byl v sáňkách na zemi třetí. Všechno bylo spojené kabely.
Pokoušel jsem se o různou intenzitu osvětlení ze stran a zadní blesk měl nasvěcovat vlasy, aby vynikly.
Po nafocení, které zabralo odhadem něco přes hodinu, jsem se vrhl na zpracování. Tady začalo to pravé peklo. Snímky zpracovávám v programu Rawtherapee, tudíž přímo surová data. Na následné hraní v Gimpu většinou nemám nervy. Pořád se mi nedařilo upravit fotku tak, aby se mi líbila. Největší problém byly detaily na pleti, kterých se nešlo zbavit. To znamená různé pihy, chloupky, póry a jiné. Také vyvážení bílé nebylo ideální a "pleťovka" šla trochu do růžova.
Náhodou mě napadlo vyvolat jeden snímek do černobílé a hned bylo rozhodnuto. Postupně se dočkaly i ostatní fotky takovéto úpravy. Zpracování mi s přestávkami trvalo skoro měsíc. Ne že bych na úpravách seděl denně do noci, spíš jsem nebyl stále spokojený a bylo také potřeba řešit starosti i běžného života.
 |
| Jana |
