středa 27. dubna 2011

KayakCros na Kamenici


Z kraje dubna se sešli vodáci na Jizerské Kamenici ke splutí téhle divoké říčky. Pouštěla se totiž Josefodoská přehrada, takže na řece bylo rušno. Nahoře byly rafty, u Návarova "plasťáci" a dole slalomáři. Vylákal jsem drahou polovičku pod příslibem hezkého nenáročného výletu na čerstvém vzduchu. Pesana ukecávat nebylo třeba.

Při cestě byla na Turnovské dálnici kolem Mladé Boleslavi trochu zácpa, ve Škodovce byl den otevřených dveří. Původně jsme měli za lubem dojet do Plavů, odtud vlakem do Návarova a zpátky k autu dojít podle vody. Kamenice v těch místech je nejhezčí a pěkně divoká. Plán to byl pěkný, ale zhroutil se ještě za jízdy autem. Vyjeli jsme samozřejmě se zpožděním, situace na dálnici tomu taky neprospěla a tudíž bysme nestihli vlak a další jel až za dvě hodiny. A tak jsme jeli rovnou do Návarova. Z mé strany byla trochu obava z parkování, ale to se naštěstí ukázalo jako zbytečné.

Slunce svítilo o sto šet, možná i sedm, i u vody byl hic a na procházku i focení ideální podmínky. Peřej s příznačným názvem "Tobogán" byla kousek po proudu, na níž probíhaly závody KayakCrosu čemuž nešlo odolat. Chvíle na rozkoukání, nalezení místa na focení a hurá k řece. Tady se projevily mezery v mé fotovýbavě. Základní objektiv, v mém případě zastoupený Canon EF 17-40 f/4 byl příliž krátký a pevná "dvoustovka" Canon EF 200 f/2.8 v některých případech zase moc dlouhá. Zkrátka a jednoduše, situace si říkala, ba přímo křičela po telezoomu. Podle hesla "není spatného vybavení, je jen špatných fotografů" jsem se,možná trochu zmateně, jal přelézat skalky u břehu, ve snaze nalézt ideální vzdálenost od peřejí. To se s určitými obtížemi podařilo. Výsledek posuďte sami.

KayakCros Kamenice

pondělí 11. dubna 2011

Fotobatoh

Po pořízení dalšího objektivu jsem s hrůzou zjistil, že se mi výbavička nevejde do stávající brašny, čímž byla KATA DC-441. Je to dobrá brašna, pro zrcadlovku a dva větší a jeden malý objektiv nebo blesk, s malým příslušenstvím stačila. Když se mé fotografické nádobí rozrostlo ještě o pevnou dvoustovku, bylo načase s tím začít něco dělat.

První dilema bylo rozhodování mezi větší brašnou a klasickým fotobatohem. Kočkopsa v podobě jednopopruhového skorobatohu jsem zavrhl okamžitě. Pro brašnu mluvila její pohotovost a nižší cena, proti její nošení jen přes rameno. Při vzpomínce letního celodenního výletu v Krkonoších a vláčení se s brašnou po horách, kdy mi málem upadlo rameno jsem takovou možnost zavrhnul.

Ještě mě napadlo přece jen si pořídit brašnu a na výlety ji nosit vepředu na břiše, připevněnou na popruhy batohu a na zádech mít klasický batoh. Tím by odpadly nevýhody většiny fotobatohů, málo místa pro osobní věci, typicky svačina, svetr, lahev s vodou a také povětšinou špatně tvarovaná záda takových batohů. Dokonce jsem pár takových systémů uchycení fototechniky viděl na webu. Nakonec bylo i takové řešení mnou zavrhnuté, jednak z vrozené lenosti bastlit popruhy doma na koleně, a pak by se mi asi úplně nezamlouvalo se potit se dvěma batohy jak vzadu na zádech, tak zepředu.

Díky výše probraným úvahám nakonec zvítězila idea klasického fotobatohu, jen se bylo potřeba zamyslet nad velikostí a vnitřním uspořádáním. Notebook sebou moc netahám, takže speciální kapsu na něj jsem si mohl s klidným srdcem odpustit. Navíc, když je notebook hned za zády, udajně se batoh špatně nosí. Dlouho jsem uvažoval o dvoukomorovém baťůžku, spodní část pro fototechniku, vršek pro osobní věci. Do užšího výběru se dosal jednak batoh Naneu Alpha a BagMaster ML014 Na první pohled to vypadá jako dobrý nápad a spoustě lidí to může vyhovovat. Postupně mi ale na takovém uspořádání začalo vadit víc a víc věcí. Předně, nedá se rozšířit jak část pro fototechniku, tak část pro osobní věci.
U Bagmasteru se batoh "láme" a při nošení stativu to může dělat problém. Taky turistická část je pro mě nesmysně dělena na dvě části, čímž se dál zmenšuje prostor, třeba pro bundu.
U Naneu jsem si nebyl jistý, jestli by se mi do něj vešly všechny moje serepetičky. Jinak se mi jeho vzhled líbil od začátku. Bohužel je docela malý.

Nakonec jsem zavrhnul oba batohy a rozhodl se pro jednokomorový, celý určený pro fototechniku. Po dlouhém bádání se mi do hledáčku dostal batoh LowePro Flipside 400 AW Zaujal mě jak tvarem, tak cenou i uspořádáním. Ale všechno postupně.

Batoh je objemem takovým trochu větším zavazadlem do školy, nebo do práce. Zvolil jsem olivovou barvu místo černé, přijde mi taková kombinace nejen do přírody lepší. Do báglu se leze přes "záda" rozepnutím po obvodu celého batohu, tudíž nehrozí krádež fototechniky od nenechavých rukou. V tlačenici lidí je to opravdu k nezaplacení. Když už jsem zmínil přístupové místo k "nádobíčku", nemusíte se bát, že při každé manipulaci s technikou budete muset batoh sundat ze zad a položit ho na zem. Mrkněte se na video jak se to dělá.

Záda sice disponují bytelnými vycpávkami, jejich rozmístění by však mohlo být lepší, ale není to žádná tragédie. Když to srovnám s jinými fotobatohy, tak je to luxus. Popruhy jsou zastoupeny jednak klasickými (anatomicky tvarovanými), a je tady také bederní a prsní. Posledně jmenovaný bohužel není výškové stavitelný, je napevno přišitý k hlavním popruhům a je to takový střízlík.
Uvnitř batohu je spousta prostoru. Vešlo se mi tam pohodlně úplně všechno a ještě zbylo místo pro drobnosti. Uskladnil jsem tam i takové věci jako nabíječky pro foťák a tužkové baterky, dokonce i sluneční clony. Přihrádky jsou promakaně vyřešené a dokonale mi vyhovují.

Když došlo ke zkoušce uchycení stativu, trochu jsem znervózněl. Co mám zkušenost, batohy, alespoň ty levnější jsou šité většinou pro menší stativy. Což u mého macka může být problém. První zděšení bylo, že se do "kapsičky" co slouží na uchycení stativových noh se ty mé (Stativu) nevejdou, maximálně jedna. Vyřešil jsem to s elegancí soubě vlastní :-) do té pidikapsy zasunul středovou tyč stativu. Asi ve dvou tředinách batohu se nachází stahovací páska. Nechápu proč ji nedělají až úplně nahoře, nebo jednu dole a druhou právě navrchu. Takhle se mi stativ na batohu slušně "bincal" a nohama se nebezpečně přibližoval mým stehnům. Opět přišla chvíle na domácí kreativní tvorbu. Vzal jsem z jiného batohu delší kompresní pásek, ten provléknul madlem na přenášení a upnul jím stativovou hlavu. Tím se stativ krásně vycentroval do svislé polohy. Snad to v terénu nebude zlobit. Někdy si myslím, že výrobci nepřemýšlí nad tím co vyrobí.

Aktualizace 28.5.2011: Větší stativ se dá připevnit jednoduše vrchními kompresními pásky, jelikož jsou na nich chytře umístěné spony. Takže omluva pro LowePro.

Aktualizace 4.1.2012 : Prsní úvazek je výškově nastavitelný! Zjistil jsem to když mi při nějaké manipulaci jeden konec vyjel z jezdce na popruhu a na řadu přišlo dumání co s tím :-)

Fotobatoh LowePro Flipside 400 AW

úterý 5. dubna 2011

Fenomén jménem histogram 2: úpravy fotografií

Před nedávnem jsem odkazoval na docela povedený článek na téma histogram. A už je tu pokračování v podobě vlatních úprav fotografií v počítači. Kdo by měl zájem, nechť se mrkne na odkaz.