HC Junior Mělník - HC Zlonice

Na hokej jsem se chystal už delší dobu a z mnoha důvodů mi do toho vždy něco vlezlo. Až minulou neděli se to povedlo. Chtěl jsem si zkusit především focení v hale za umělého osvětlení.  Bylo mi jasné, že světla nebude mnoho a tak už doma jako příprava předcházelo nasazení světelné pevné dvoustovky.

U pokladny mě překvapila cena vstupenky, ta byla víc než lidová v podobě 30 korun českých a prodávala je komunikativní starší paní, která mi ještě navrch dala vytisknutý zpravodaj. Na zápas jsem přišel krátce po jeho začátku, ale díváků bylo lidově řečeno pět a půl, byť šlo o domácí klání.

Co se týká focení, předpoklady nezklamaly. Světla bylo o chlup víc než na ploché dráze, ale i tak nic moc. Rovnou jsem nastavil iso na 800 a bylo to nezbytné minimum, co se dalo udržet z ruky. Zápas to byl zajímavý, padalo hodně gólů a pořád bylo na co se dívat. Potvrdilo se, že hokej patří k nejrychlejším kolektivním sportům. Sledovat puk hledáčkem skoro nešlo, na řadu přišla to intuice. Když se schylovalo k zajímavé akci, snažil jsem se být připravený. Dost mě limitovalo pevné sklo, na focení v místě kde jsem stál bylo mnohdy dlouhé, a u vzdálenější brány se daly fotografovat jen skupinky. Jako na potvoru domácí táhli většinu útoků po levém křídle, což bylo na mé straně. Musel bych fotit jednak přes plexi a také vyměnit objektiv, a tak bych přišel o možnost fotit události jinde. Ve druhé třetině jsem si proto stoupnul co nejblíž půlící čáře a co nejdál od ledu, abych tohle alespoň trochu kompenzoval. Předpoklad se ukázal jako správný, ale i tak se ne všechno podařilo vyfotit.

Na tribuně jsem potkal člověka s nějakým ultrazoomem na krku, docela by mě zajímalo, jaké fotky pořídil. Mě se zdálo, že se svou výbavou jsem na hranici možností.

HC Junior Mělník - HC Zlonice