Minulou sobotu bylo nádherné počasí a tak mě to nedalo a v neděli brzo (alespoň na mě) ráno jsem si naordinoval vstávání. To se zadařilo a něco po sedmé ranní si to kráčel rozespalým krokem k veslařskému klubu k Labi.
Co čert nechtěl, po slunečné a teplé sobotě bylo skoro mrazivé nedělní ráno a samozřejmě dole u řeky viditelnost nic moc. Ale když už jsem se v tu šílenou hodinu vykopal z postele, bylo by slabošské se nepokusit alespoň o nějaký snímek.
 |
| Soutok poránu |
Žádné komentáře:
Okomentovat